בית‎‎ The Blog of Beth בית

Je 15. prosinec, skoro přesně měsíc od toho, co jsem letěla domů naposledy. A přesto mám pocit, jako bych stála na jiném letišti. Daleko před kontrolami se tvoří husté řady, cestují celé rodiny, malé děti, většinou neBrité. Pozoruju ten mumraj a…

Řeknu vám: rozlousknout Louskáčka mi trvalo docela dlouho. Teda netvrdím, že bych to i teď dokázala dokonale. ***Memphisské divadlo je plné k prasknutí. Nalíčené maminky malých baletek se hrdě baví o výkonech svých nejmenších, děti se chvíli…

Tak jsme tady. Francouzi zjevně ožili, mně to bylo jedno. Nebyla jsem ještě doma. Vyklopýtala jsem ospale z letadla a přemýšlela, co s volným dnem. Prvním krokem bylo sundat si svetr, protože sluníčko svítilo, jako by mi chtělo vynahradit všechny…

Potěžkávám v ruce lehoučkou knížku s vzorem prostovlasé princezny vpletené do jakési nachové vinuté rostliny na obálce. Prolistovávám ji a představuju si, jak asi hra musí vypadat na jevišti. Sem tam mě zaujme slovíčko, jehož kořen, příponu, zvuk…

BT (=British Telecom) Tower inspirovala prý několik veršů v písničce Fix You od Coldplay, když členové kapely stáli u vchodu na naši (tehdy taky jejich) univerzitu. Minulý víkend inspirovala i mně, jak jsem tak jela autobusem o sobotním ránu...BT…

-Is this train to Durham? -Yes. Goes Durham, dannit? obrátil se mladík na kolegu v Barnsley accentu. Nastoupila jsem a neřešila, kde mam místenku. Človek, k jehož stolku z kvalitního dřeva jsem si přisedla, s úsměvem vzhlédl od novin a usmál se na…

Divat z okna se vyplati. Skoro nabozne jsem sedela s naprimenymi zady a v tureckem sedu s vyzutyma botama na dvojsedacce, a pretocena k oknu jsem adorovala krajinu. Nebyla nijak nadherna. Byls prosta, zelena, ziva, uklidnujici.Vyplatilo se mi i ted…

Pro autentičnost a z lenosti nechávám zápisky ve formě, v jaké jsem si je psala po cestách na mobilu Projizdela jsem mezi auty a citila jsem, ze mam plne zuby chodcu na preplmenych ulicich, a pamatek, kterych si nikdo nevsima, a hluků, ktere na moje…

Na okně mi stála dýně, a usměvavě se šklebila, protože když jsem ji dekorovala, měla jsem zrovna dobrou náladu. Vzpomněla jsem si na ni před školou, jak jsme tak v zimě postávali s pár spolužáky venku po přednášce. Zatoužila jsem je všechny pozvat…

,,Mám magickou kartu,” řekla kamarádka, a ukázala malou modrou kartičku hlídači, který vypadal spíš jako lokaj od královny. Prošla jsem za ní okolo všech důstojných džentlemenů, kteří si nad klobouky ještě drželi deštník, a pečlivě hlídali vstup do…