בית‎‎ The Blog of Beth בית

,,I’m off to the sea” odnesla jsem svůj tác se snídaní a bylo mi jedno, že to ostatním znělo jako vtip. Zatímco se studenti neochotně přesouvali do knihovny, zabouchly jsme dveře a vydaly se s batůžky směrem k London Victoria. Nad námi se modralo…

UNCONFISCATABLEpro kontext k povídce viz můj článek z 24.1.***It would be warm and scented, the cosiest shop in the town. There could be a few modestly sweet-smelling lavender candles, but only in the wardrobes. My candles might not emit the…

UNCONFISCATABLEpro kontext k povídce viz můj článek z 24.1.***‘Does anyone have a candle?’ The eldest daughter had automatically assumed her mother’s pragmatic, caring role. I did not hear her and did not need a candle to see it all again before me.…

UNCONFISCATABLEpro kontext k povídce viz můj článek z 24.1. For long hours it had been transfixed in the same supportive position, until now, when my hand was finally allowed to release all stiffness and stretch its fingers. Still bearing marks of…

,,Nikdy mi nedošlo, že jsme bydlely tak blízko!’’ poznamenala jsem, zatímco jsem se pokoušela dostat pod kontrolu jeden z jejích kufrů. Zabouchly jsme dveře bytu, a vydaly se směrem k Saint Pancras, slavnému nádraží, co neslo jméno po římském…

Ta věc vysvětlovala všechno. Obhajovala všechno. Zabořila jsem se do ní, zároveň jsem ji tvořila a nacházela se v ní. A přitom přišla do mého života úplně znenadání. ,,Elizabeth, you’ve got some post here,’’ ozvalo se zpoza dveří mé karantény. Bylo…

,,I’m sure you can just sneak out for a walk here…” mrkla na mě paní domu, když mi předávala mléko v puntíkatém džbánku, a oči se jí rozzářily. Poradila mi pak, kudy se dát. Anglická procházka nabývá různých délek. Zpravidla se koná odpoledne, aby…

,,Která to je odbočka - ta první vlevo, nebo až ta druhá?” pokřikoval taxikář na kolegu, zatímco mi nakládal obří kufr do černého vozu. ,,Prosím, love..” pustil mě dovnitř, s dalším kufrem, batohem a papírovou taškou, ve které spočívala moje…

,,Tady Nathan, Dory kamarád…posloucháme přednášku spolu, a taky bych měl otázku...“ ozvalo se na někde na druhém konci světa, a do mých sluchátek. Profesoři mého oboru flexibilně odpověděli na současnou situaci, a zareagovali na ni jakožto na…

,,Tak u Orwellova domu,” odepsala jsem, a radostně rozpohybovala své kolo směrem k Hampstead Heath, poháněna zároveň okouzlením z toho, že v Londýně člověk jako místo setkání může zvolit třeba dům, kde bydlel třeba Orwell, Keynes nebo Crnjanski, a…

Stáhly se mi svaly. Někde hluboko ve mně, dole v podbřišku, se ze mě pokoušely vymáčknout ještě trochu kyslíku - ještě trochu vzduchu, který by poháněl tu nádhernou hru, stále znovu a znovu se proměňující v gradacích a neotřelých opakováních. Já…

Král se znepokojeně podíval z okna a krásné počasí ho rozhořčilo snad ještě víc. Ačkoliv lovecká sezóna byla v plném proudu, Tuilerijský palác nenabízel ani možnost honu, ani projížďky v kočáře po rozhlehlých pozemcích. I interiér se jen chabě…

Probouzím se a větrné elektrárny za oknem naznačují, že navzdory tomu, co tvrdila kontrola na britsko-francouzských hranicích, německé hranice nemohly být tak úplně zavřené. Atmosféra v autobuse je až na několik extrovertů, kteří permanentně s někým…

,,Dámy a pánové, vítám Vás tu jménem Ministerstva zahraničních věcí, u autobusu nouzového návratu do Prahy.“ Čeština, která v londýnském prostředí ještě pořád trochu dráždila moje uši, utichla a všichni se shlukli, aby se dozvěděli, že mají udržovat…

(V češtině mi už nějak nejde psát - proč, to pochopíte po dočtení, tak vytahuji jeden textík ze šuplíku).Ani jsem nedopsala první slovo tohohle blogu, když se zpoza mě ozval hluboký povzdech. Česká vlaječka na mém psacím stole se ve větru na chvíli…

Značková zdobná krabička se pyšně zaleskla, když jsem pro ni hmátla do na konci týdne vyprázdněné poličky. Dostala jsem ji jako dárek, a právě proto se ráda nadouvala barevnými ornamenty, které chránily ještě dražší obsah. I když už jsem si odebrala…

Moudré oči monarchy zářily do tmy jako vybroušené drahokamy, ne a ne se zavřít. Neviděly už sice ve tmě bohatě štukovaný stop, který jindy za denního světla hravě prosvítal lehoučkými nebesy, zato se však před nimi zobrazovaly tváře lidí, o které se…

Sníh padal…časovala jsem ve francouzštině. A zahleděla jsem se přitom někam do daleka, někam, kde sníh skutečně padal. Rozvzpomněla jsem se na zvláštní pocit, který zdejší lidé snad ani nikdy nepocítili - jaké to je, když se za oknem poprvé po roce…

Je 15. prosinec, skoro přesně měsíc od toho, co jsem letěla domů naposledy. A přesto mám pocit, jako bych stála na jiném letišti. Daleko před kontrolami se tvoří husté řady, cestují celé rodiny, malé děti, většinou neBrité. Pozoruju ten mumraj a…

Řeknu vám: rozlousknout Louskáčka mi trvalo docela dlouho. Teda netvrdím, že bych to i teď dokázala dokonale. ***Memphisské divadlo je plné k prasknutí. Nalíčené maminky malých baletek se hrdě baví o výkonech svých nejmenších, děti se chvíli…

Tak jsme tady. Francouzi zjevně ožili, mně to bylo jedno. Nebyla jsem ještě doma. Vyklopýtala jsem ospale z letadla a přemýšlela, co s volným dnem. Prvním krokem bylo sundat si svetr, protože sluníčko svítilo, jako by mi chtělo vynahradit všechny…

Potěžkávám v ruce lehoučkou knížku s vzorem prostovlasé princezny vpletené do jakési nachové vinuté rostliny na obálce. Prolistovávám ji a představuju si, jak asi hra musí vypadat na jevišti. Sem tam mě zaujme slovíčko, jehož kořen, příponu, zvuk…

BT (=British Telecom) Tower inspirovala prý několik veršů v písničce Fix You od Coldplay, když členové kapely stáli u vchodu na naši (tehdy taky jejich) univerzitu. Minulý víkend inspirovala i mně, jak jsem tak jela autobusem o sobotním ránu...BT…

-Is this train to Durham? -Yes. Goes Durham, dannit? obrátil se mladík na kolegu v Barnsley accentu. Nastoupila jsem a neřešila, kde mam místenku. Človek, k jehož stolku z kvalitního dřeva jsem si přisedla, s úsměvem vzhlédl od novin a usmál se na…

Divat z okna se vyplati. Skoro nabozne jsem sedela s naprimenymi zady a v tureckem sedu s vyzutyma botama na dvojsedacce, a pretocena k oknu jsem adorovala krajinu. Nebyla nijak nadherna. Byls prosta, zelena, ziva, uklidnujici.Vyplatilo se mi i ted…

Pro autentičnost a z lenosti nechávám zápisky ve formě, v jaké jsem si je psala po cestách na mobilu Projizdela jsem mezi auty a citila jsem, ze mam plne zuby chodcu na preplmenych ulicich, a pamatek, kterych si nikdo nevsima, a hluků, ktere na moje…

Na okně mi stála dýně, a usměvavě se šklebila, protože když jsem ji dekorovala, měla jsem zrovna dobrou náladu. Vzpomněla jsem si na ni před školou, jak jsme tak v zimě postávali s pár spolužáky venku po přednášce. Zatoužila jsem je všechny pozvat…

,,Mám magickou kartu,” řekla kamarádka, a ukázala malou modrou kartičku hlídači, který vypadal spíš jako lokaj od královny. Prošla jsem za ní okolo všech důstojných džentlemenů, kteří si nad klobouky ještě drželi deštník, a pečlivě hlídali vstup do…

Na jaře 2019 jsem si napsala: Hledám pokoj Dobrý den, Londýňané.Vy mi nerozumíte?Já hledám pokoj. Londýňané mezinárodních jmenlidé nadnárodních ideálůVy mě nevyslyšíte?Nedám si pokoj. Milí lidé, Londýňané,Co jste se v Londýně nenarodili,Lidé liber i…

13. října 2019Lead, kindly Light, amid th’encircling gloom...zní mi v hlavě během pošmourného svátečního rána. Chci otevřít Twitter, abych se podívala, jak do Říma vycestovavší Londýňané prožívají svatořečení svého krajana (včera jeden britský…

Ještě než mi navigace oznámila, že jsem po hodinové cestě v hustém provozu konečně dorazila na místo určení, věděla jsem, že jsem doma. Dům číslo 39 sice dokonale zapadá do upravené Londsdale Road, ale od ostatních ho na první pohled odlišuje…